Napsali o nás

„Čím více zbraní na Ukrajinu, tím více bude mrtvých. A co občané?“ (parlamentnilisty.cz, 30. 5. 2022)

Česká vláda poskytla zatím Ukrajině napadené Ruskem vojenský materiál za více než 3,5 miliardy korun, řekla ministryně obrany Jana Černochová v diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Prozradila také, že navrhne vládě další dodávky za 600 až 700 milionů korun. ParlamentníListy.cz se v anketě zeptaly, zda je to dobře, nebo špatně a jak dlouho bychom měli takovéto dodávky poskytovat.
Ano! Je nezbytné v rozumném rozsahu posilovat ukrajinskou armádu, a umožnit jí tak vyrovnat poměry sil na bojišti. Je ale již dnes potřebné pomoc racionalizovat. Například na Ukrajinu se dodávají tisíce protitankových a protileteckých střel, ale jejich přebytek se již neodráží ve vyšší kvalitě ochrany vzdušného prostoru nebo úměrně většímu počtu zničených ruských obrněných cílů. Podobně je to s dodávkami tanků, BVP a podobně. Je nutné dodávky zbraní zohledňovat i na finance, které do nich vkládá buď dárce, nebo Ukrajina. Například bylo již na Ukrajině podle ověřených informací zničeno 24 systémů S300 různých provedení. Nejedná se jen o velkou ztrátu bojového potenciálu, ale i finanční hodnoty. Rovněž by měla být zavedena koordinace dodávaných zbraní. Velké množství různých druhů zbraní přináší velké problémy v logistice, a tím armádu vysiluje,“ vysvětlil generál Jiří Šedivý, bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR.

„Tedy závěrem – ano, musíme pokračovat v pomoci Ukrajině, ale také přichází doba, kdy je potřebné uvažovat o kvalitě dodávek než o množství zbraní. To je parketa NATO nebo EU. Podle mého názoru bude – pokud už není – limitující počet vycvičených osádek a obsluh především složitějších systémů a zbraní,“ doplnil generál. 

„Myslím si, že je to dobře. Nesmíme se smířit s tím, že Rusové dlouhodobě devastují Ukrajinu a její obyvatele. Pokud by Ukrajinci prohráli, tak je velmi pravděpodobné, že podobný teror zažijeme i my. Naše podpora by měla trvat tak dlouho, než se nám podaří přesvědčit ostatní významné země, že mají opravdu významně pomoci,“ myslel si Dalibor Dědek, podnikatel, mecenáš, spolumajitel firmy Jablotron. 

„Předpokládám, že rozsah této pomoci je koordinován se spojenci v Evropské unii a NATO a zároveň že je tu celková představa, do které je zahrnuto něco, co bych nazval sociální bezpečností obyvatelstva. Což předpokládá, že součástí pomoci na Ukrajinu musí být i úvaha, co udělat doma, aby se nezlomila podpora domácí, která je velmi důležitá. Nejde o výši té sumy, ale o to, jestli je politika vlády založena na dohodě v EU a NATO a zároveň má rozmyšleno, jakým způsobem bude reagovat na obavy lidí, kteří mají strach z těch dopadů a že nezaplatí účty za energii a za potraviny. Pokud se v tom celku nemyslí na odolnost obyvatelstva, tak by to bylo naprosto fatální,“ myslel si Lubomír Zaorálek, bývalý ministr zahraničí i kultury, který byl i místopředsedou ČSSD a Poslanecké sněmovny.

„Chci upozornit, že jednou z velkých debat, která se odehrává, je, jak to vlastně v Severoatlantické alianci je a jestli existuje dohoda, že se nebudou dodávat těžké zbraně. V této chvíli to vypadá, že někteří němečtí poslanci mluví jinak než ministři české či slovenské vlády. To mi přijde znepokojující, jak to vlastně je. Jsou to tvrzení proti sobě. Je to důležité proto, že není pravda, co se v České republice často opakuje, že si Ukrajinci musejí rozhodovat sami o tom, o čem budou ochotni jednat, a jak dlouho budou bojovat. Není to pravda. Ve skutečnosti o tom bude rozhodovat to, do jaké míry se jim dostane pomoci. Přijde mi tedy falešné, když se říká, že o tom budou Ukrajinci rozhodovat sami. V této chvíli o tom bude rozhodovat vyjednaná dohoda, co jsme schopni jim poskytnout,“ upozornil exministr.

„Proto je klíčové vědět, jestli je dohoda, že se nebudou dodávat těžké zbraně a podobně. Bylo by dobré vědět, jestli takováto dohoda existuje v NATO. Pak se bavme o velikosti pomoci. Tohle všechno, co jsem řekl, jsou zásadní věci pro posuzování, co tam dáváme. Kdyby taková dohoda neexistovala nebo nebyla jasná všem členům stejně, bylo by to zlé. Stejně jako by bylo zlé, pokud vláda nemyslí na to, že musí udržet odolnost obyvatelstva jako podmínku toho, aby podpora vydržela. Poslední týdny jsme četli články o tom, jak je ruská armáda rozpadlá. Propadli jsme pocitu, že Rusko je téměř poraženo. To se ukazuje jako nesmysl. Je to na dlouho. V tom případě je důležitá odolnost domácího obyvatelstva a zároveň jestli existuje jednoznačná dohoda, co vlastně dělat v Alianci a v Evropské unii to samé,“ objasnil Zaorálek. 

„Ano, musíme systematicky pomáhat! Naprosto s tím souhlasím,“ sdělil Tomáš Zdechovský, europoslanec za KDU-ČSL. „Je to dobře, Ukrajině musíme pomáhat se bránit tak dlouho, jak to bude potřeba,“ uvedl senátor Patrik Kunčar (KDU-ČSL), místopředseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

„Další vojenská pomoc Ukrajině má smysl i moji podporu. Očekával bych ale minimálně stejný zápal u ostatních ministrů, kteří se mají starat o naše občany. Žádnou kloudnou a smysluplnou pomoc ale nevidím. Vidím jen další signály a sliby, které lidem s drahotou nepomůžou,“ viděl Ondřej Knotek, europoslanec za ANO.

„Na Ukrajině se bojuje na naši svobodu i bezpečnost. Poskytování vojenského materiálu Ukrajincům je tak to nejmenší, co můžeme udělat, a měli bychom to dělat tak dlouho, jak bude třeba,“ upozornil Mikuláš Peksa, europoslanec za Pirátskou stranu, předseda Evropské pirátské strany. 

„Je to rozhodně dobře, vláda v pomoci Ukrajině odvádí dobrou práci, která je oceňována i spojenci a dávána za příklad řadě jiných západních zemí, které pomáhají pomaleji nebo vlažně. Vojenské dodávky bychom měli Ukrajině poskytovat do té doby, dokud je bude potřebovat, ať už k obraně proti útokům Ruska, nebo ke znovudobytí obsazených území. Musíme učinit maximum pro to, aby Ukrajina uhájila svoji svrchovanost a Putin tuto válku prohrál,“ vysvětlil Jiří Pospíšil, europoslanec, bývalý předseda TOP 09. 

„Jsem zcela proti dodávkám zbraní a je zcela jedno kam a kdy. Měli bychom využít diplomacie a vytvořit podmínky pro urychlené ukončení konfliktu,“ prozradil Hynek Blaško, europoslanec za SPD, generál Armády ČR v záloze.

„S návrhem souhlasím. Ukrajině je nutné pomáhat a vojenský materiál je základ. Dokud bude válka, je třeba být aktivní, signály, že Rusko napadne další stát, se objevují,“ varoval Přemysl Sobotka, bývalý předseda Senátu ČR za ODS. „Je v pořádku, že paní ministryně pomáhá bránící se Ukrajině. Pokud by Ukrajina nebojovala, už by Slovensko sousedilo s Ruskem. A Rusko by nás mělo na ‚dostřel‘. To asi nechce nikdo z nás,“ zdůraznil Jaroslav Zeman ze senátorského klubu ODS, místopředseda mandátového a imunitního výboru, člen výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

„To, ve vší úctě, není otázka pro mne. To je skutečná práce a odpovědnost vrcholných politiků. A na voličích je vystavit jim ve volbách účet. Alespoň těm našim. Ty v čele EU nikdo z nás nevolil. Ale z mého pohledu je každá dnešní válka tragédií pro obyčejné lidi. Přitom však ‚džobem‘ pro jiné, řekněme ‚mocnější‘. Osobně bych uvítal alespoň nějakou snahu o mír. Ale tu jsem prakticky od nikoho nezaznamenal. Dost smutné zjištění, nemyslíte? Měli bychom se my, prostí, možná proto ptát – proč. Možná ta válka a nesmyslné zabíjení něčím plánům vyhovuje. Ale pak je to tragédie!“ sdělil Jiří Koskuba, bývalý poslanec ČSSD, primář interny v pražské Nemocnici Na Bulovce. 

„Což o to, pokud jde jen o to vyprázdnit sklady se starým materiálem, budiž. To dělají všichni. My však na misku vah musíme položit nejen onu hodnotu kritéria 2 % výdaje HDP na obranu, kterou tak horlivě spěcháme naplnit, ale také možnosti naší těžce zkoušené ekonomiky. A když k tomu přidáte zdražování energií, inflaci a přečtete si v médiích, že na dofinancování sociálních služeb krajů by potřebovaly více než dvě miliardy, tak možná nosit na vládu i jiné materiály by určitě prospělo především našim občanům, kterými se tak rádi všichni zaštiťují,“ konstatoval Pavol Lukša, předseda strany Dobrá volba 2016, starosta Čeladné, bývalý místopředseda TOP 09 a poslanec.

„Je to velmi dobře. Když Rusové vyhrají, jsme na řadě. Z dnešního pohledu je ruská invaze srovnatelná s kroky Hitlera – například přepadení Polska. A jak dlouho to má trvat? Do doby, než Rusko na Ukrajině prohraje, vypadne z celého jejího území včetně Krymu a Ukrajině bude opravdu zaručena bezpečnost. Pomoc Ukrajině nás pořád vyjde řádově levněji než válka u nás v Česku,“ vysvětlil František Laudát, předseda Klubu angažovaných nestraníků, dříve předseda poslaneckého klubu TOP 09 a STAN.

„Nejsem moc příznivcem takovéto podpory. Násilí plodí zase jenom násilí. Je to zodpovědnost této vlády, bohužel tentokrát i odpovědnost každého občana, na jehož názor se nikdo neptá,“ uvedl Jan Birke, starosta Náchoda, v letech 2013 až 2021 poslanec za ČSSD.

„Německo je nepoměrně silnější než český ‚snědený krám‘. Do zbrojních dodávek na Ukrajinu se přesto strkat nenechá. Groteskní ‚pětikolka‘, která teď poroučí nám, se v nich má přetrhnout. Netají se šíleným plánem porazit jadernou velmoc. Nic takového z Prahy neznělo ani za válek vraždících miliony nevinných životů. Opak toho, co z Prahy zaznívá dnes, žádají i kalibry jako Henry Kissinger či Jeffrey Sachs. O tom, kam až smí zajít ukrajinský konflikt, ‚pětikolka‘ naštěstí rozhodovat nebude. Tím níž nás srazí do energetické pasti a chudoby. Neodpustí jí to nejen plebejské podhradí, ale i většina podnikatelů. Oč trapněji to bude vláda svádět na ukrajinský konflikt, tím víc proti své vůli zpřehlední i téma škrcené cenzurou a kriminalizací,“ napsal Josef Skála, kandidát KSČM na prezidenta. 

„Čím více zbraní na Ukrajinu, tím více bude mrtvých. Čím déle bude trvat konflikt, tím bude vyšší inflace, ceny pohonných hmot, energií a potravin. Na Ukrajinu poslalo Ministerstvo obrany ČR již výzbroj za 3,5 miliardy korun. Pokud další poskytování pomoci Ukrajině, tak pouze ve formě humanitární pomoci. Je potřeba pokračovat urychleně v mírových rozhovorech, a nikoliv konflikt dále eskalovat formou dodávek zbraní,“ myslel si Radovan Vích, poslanec SPD, předseda kontrolního výboru Sněmovny a člen výboru pro obranu. 

„Považuji to za bezohledné ‚přilévání oleje do ohně‘ bratrovražedné války, ve které Ukrajinci zabíjejí Ukrajince za asistence Ruska na jedné a Západu, především USA, Polska a nás na straně druhé. Je otázkou, čí zájmy paní ministryně hájí. Zájmy naší republiky to asi nejspíš nejsou. Buď dodáváme Ukrajině zastaralý šunt a ten jim moc nepomůže, nebo jim posíláme funkční moderní zbraně, a tím likvidujeme vlastní obranyschopnost,“ sdělil Milan Šarapatka, bývalý poslanec za Úsvit a diplomat. 

„V první řadě je třeba říci, že tohle je další těžký faul za pět minut plus do konce utkání. Vláda ukazuje, že český občan, který k ní vzhlíží a čeká pomoc v těžké době, je jí naprosto ukradený. Tato evropsko-ukrajinská vláda nahnala české občany na úřady vlády pro sociální dávky a do potravinových bank. Podnikatelé zvažují ukončení činnosti a vláda místo toho, aby konala, analyzuje. Paní ministryně by v první řadě měla vysvětlit nejen ve Sněmovně, ale v celé republice, kde na to vezme peníze. V době, kdy zakoušíme bezprecedentní drahotu a z lidí jsou žebráci. Podle zahraničních médií jsme věnovali na Ukrajinu kdeco. Rozumím tomu, že máme pomáhat. Ale to můžeme efektivně dělat pouze z toho, co nám zbude,“ uvedl Marek Novák, poslanec ANO, člen hospodářského výboru Poslanecké sněmovny.

„Odměna šéfa ČEZ bude 35 milionů a jakou odměnu dostanou občané ČR? Plyn dražší o 80 procent, elektřina dražší. A to ještě neskončilo zdražování, kterému napomáhá právě nečinnost této neschopné vlády. Lidé toho mají dost, mluvím s nimi denně. Tato vláda se rozhodla potřeby svého lidu ignorovat a jede si svůj ministerský byznys. Kde tohle skončí? Vydrží občané až do příštích voleb, anebo začne občanská neposlušnost, když to pan Fiala nechce vidět a slyšet? Já lidi na ulici nechci, chci, aby se jim dařilo, a proto za hnutí ANO navrhujeme řešení, to však současní koaličníci házejí pod stůl, čímž opět jen potvrzují, kde jim leží český občan. U srdce to rozhodně není,“ doplnil.

„Nevím, zda je to dobře, nebo špatně, o tom rozhodne vláda. Ale určitě by vláda měla zohlednit stav mobilizačních a disponibilních zásob zbraní a munice České republiky. Tyto zásoby jsou dlouhodobě plánovány a jejich ohrožení představuje nejenom hazardování s obranyschopností ČR, ale mohlo by naplnit i znaky trestného činu. Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly! A bojím se, že bezhlavá a naivní politika paní Černochové naplňuje možné znaky bezpečnostního ohrožení státu. Parlamentní bezpečnostní výbor by měl tuto situaci vyšetřit a sdělit, zda darováním velkého množství zbraní a munice nedochází k omezení obranyschopnosti samotné ČR! Náhrady zbraní budou trvat roky a nedostatek obranyschopnosti nás může nutit uzavírat nevýhodné dohody a budovat cizí vojenské základny. Pokud přesně to není účelem při balancování na hraně paragrafu 309,“ napsal Leo Luzar, bývalý poslanec a místopředseda KSČM.

„Je to naprosto špatně. Od samého začátku jsem pro peněžitou či materiální pomoc Ukrajině, ale vojenská pomoc mi vadí už jen ze svojí podstaty. Nejsem vojenský stratég ani odborník, i když mám za sebou na rozdíl od lidí, kteří o tom rozhodují nyní, základní vojenskou službu. Ale vím tolik, že dodávky zbraní jen prodlužují utrpení civilistů a mohou za další a další zmařené životy. Tedy touto cestou už prosím NE! Ať chceme, nebo nechceme, Rusko si nakonec navzdory ukrajinskému hrdinskému odporu vezme, co chce. Celá tato situace jen prokázala, jak chabá je celá EU, jak omezenou působnost má NATO a že si světová mocnost prostě může dělat, co chce. To jsme ostatně zjistili už dříve nejen na ruském či sovětském příkladu, ale i na příkladu americkém, čínském či tureckém,“ konstatoval Martin Herman, středočeský krajský zastupitel za hnutí ANO.

Přidáno: 01. 06. 2022

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.